Matlab. Bohužel jsem se s ním trochu naučil pracovat až v pátym ročníku, do tý doby jsem se mu z různých důvodů vyhýbal. Chyba. Určitě stojí za to, se to buď naučit sám, nebo, pokud existuje seminář, zapište se na něj. Je to velmi užitečný nástroj a nepochybujte, že se k němu dřív nebo později dostanete. Na druhou stranu uznávám, že kdyby mi někdo v prváku řekl, ať se zapíšu na Matlab a začal mi tohleto vykládat, tak si zaklepu na čelo a pošlu ho někam, že mám svých starostí dost. Hodně věcí vám usnadní, takže určitě pokud to se strojařinou myslíte vážně, naučte se v něm. Cizí jazyky. Úmyslně píšu v množném čísle. O tom, že angličtina je mezi řečmi číslo 1, nikdo nepochybuje. Nicméně radím se naučit i další. Vzhledem k faktu, že anglicky dneska "umí každej, kdo má do prdele díru", tak tak znalostí pár slovíček a to, že občas občas kouknete na CNN nikoho neohromíte. Schopnost dobře mluvit a rozumět je úplně někde jinde. Bohužel na škole je to s jazyky bída, soukromý kurz je sice drahý, za to účinnější a to to tu jde asi až v první řadě. Dobrá znalost dalšího cizího jazyka vám navíc otvírá možnost se v dané zemi nějak pracovně uplatnit. Narozdíl od anglicky mluvících zemích, v těch ostatních není takový takový přebytek pracovní síly, takže dle mojí zkušenosti je tam i trochu snadnější se uplatnit. Takže pokud někdo plánuje pracovat v zahraničí, ať vybírá jazyk s možností uplatnění. Co je další obrovská výhoda, že dostanete i jiný než anglofonní pohled na svět, který ve světě dominuje a bere se jako etalon. Zahraniční zkušenosti. Trochu to navazuje na předchozí odstavec. Tohle by snad mělo být povinný. Strávil jsem 7 měsíců na škole ve Francii. Francouzi jsou po světě známí neochotou se učit další jazyky a cestovat. V současné sobě je tam však povinné v rámci inženýrského studia strávit několik měsíců v zahraničí (v nefrankofonní zemi). Prostě vypadni ven, starej se o sebe a zkus přežít. Dle mýho parádní věc. I francouz se dneska na VŠ učí kromě AJ až další 2 jazyky, takže jejich znalosti nejsou tak chabý, jak se o nich traduje. Je mi jasný, že ven se nepodaří dostat každýmu, ale pokud máte tu možnost, využijte ji. I kdyby jste tam měli vidět jenom to, co dělaj blbě, bude to zkušenost. Co bývá trochu problém je zkoordinovat výjezd ven s administrativou školy. Uznávání předmětů a další věci... prostě úřad. Já jsem vzhledem k oboru studia byl tohodle ušetřený.
Učitelé: dle mého názory, jsou tři skupiny:
Ta první, těch je většina. Neutrální, ani špatní ani výborní. V hlavě vám neuvíznou.
Top3 špatní. Jak jsem již uvedl, do školy jsem šel před dlouhou dobou, tak dneska to může být jinak, ale tohleto jsou moje 3 nejhorší zkušenosti, pokud můžete, vyhněte se:
J. Pospíchal, konstruování: to, co platí v pondělí, neplatí v úterý,opraví opravené atd. Celkově člověk, u kterýho mi přišlo, že nemá zrovna 2krát zájem vás do problému zasvětit a podat to tak, aby jste se něco naučili. Trošku arogantní. Nic, co bych si chtěl zopakovat.
Václav Jára, konstruktivní geometrie: tenkrát čerství absolvent Matfyzu. Těžce matikou nabušenej doktorand si žije ve svém vlastním světě. Jeho systém kontroly rysů je legendární. Všechno kontroluje na půlmilimetr přesně a jakoukoliv odchylku vrací. Dostat u něj zápočet bylo skutečně peklo, všechny rysy tisíckrát vracel a konzultace ohledně oprav se táhly do večera vzhledem k množství. Kamarád, co měl rys "špatně" ho dal dalšímu spolužákovi, který na něm přepsal jméno a odevzdal svému cvičícímu. Ten bez mrknutí oko rys uznal.
I. Vilček,technologie: sice už na škole neni, ale do hitparády u mně patří. U něj hrála hlavní roli náladovost, která se měřila hlavně mírou chlastu, kterej byl jeho velkej kamarád. Často na hodinách bezdůvodně řval. V mém případě mi nechtěl uznat referát, že prý je opsaný, nicméně ho ani neviděl.
Top3, na které nezapomenu, protože ti skutečně naučili a jejich hodiny jsou skutečně přínosem.
F. Mráz, matematika: První člověk v mém životě, který mě naučil mít matiku rád. Jeho systém vysvětlování, při kterém si pomáhá rukama, nohama, aby vám předvedl, co je to ta "funkce", je skuečně parádní. Sice jede strašně rychle, ale výklad je srozumitelný a doplňuje ho vtipnými poznámkami a postřehy ze života. Pokud máte možnost chodit na matiku k němu, choďte. Co já si pamatuju, tak u něj na přednáškách bylo nabyto i v pátek.
K. Vítek, pružnost pevnost: "odborník", který svou práci a předmět skutečně miluje. Jeho komentáře jsou už legendární (odbornící vidí..) a mít možnost jít k němu na cviko, tak jdu klidně ještě teď ikdyž dávno nemusím. Hodiny s ním jsou zážitek a rozhodně vás naučí. Další obrovské plus, jeho ochota ke konzultacím. On by snad vynechal oběd, aby vám pomohl s referátem (když jsem jednou přišel já, okamžitě odložil jogurt, abysme ten nosník vyřešili
).J. Páč. elektrické stroje a motory: starej malej pán, který je sice jen externista v důchodu, ale umí vás do problému vtáhnout a vysvětlit. Před každým měřením velmi lidským způsobem vysvětlí jeho problematiku a všechny vzorce napíše na tabuli. Referáty se řeší "on-line" při hodině a na konci hodiny vám je podepíše. Jelikož je to člověk, co má skutečně hodně let praxe, poví vám dosti zážitků z praxe.
Co řící na závěr. Já sám jsem příkladem toho, že absolvent ČVUT nemusí být génius. Určitej intelekt mít musí, o tam žádná, ale docela často se mi zdálo, že mnohem víc je škola o odhodlání a trpělivosti (s učiteli atd.). Musíte tomu něco obětovat, zejména čas. Občas je to vážně na palici, ale když skutečně se na to nevykašlete, tak se vám podaří projít zkrz. Určitě, když si s něčím nevíte rady, běžte na konzultaci. Ani to nemusí být k vašemu cvičícímu, ale běžte. Asi na každý předmět se najde alespoň jeden učitel, který vám pomoc chtít bude.
To je asi odemně všechno. Docela by mě zajímal pohled i dalších obsolventů, bylo by to zajímavé srovnání. Pevně doufám, že tohle forum se udrží při životě co nejdéle, neboť co si budem povídat, zvládnout jeho používání bývá taky nezbytné na prolezení školy.
Strojařum zdar - Ing. Honza Kučera